Při manipulaci matraci noste za okraje, ne za střed. U taštičkových matrací se chyty nacházejí po stranách a taháním za prostředek se přetrhne prošívání. Srolovat lze jen tenké pěnové matrace a i ty se mají srolovat volně, ne stáhnout stahovací páskou na minimum. Paměťová pěna potřebuje po rozbalení několik hodin, někdy i den, aby se vrátila do původního tvaru – to není vada, ale vlastnost materiálu.
Nejprve zvolte materiál podle počasí a délky trasy. Pro krátkou jízdu za sucha stačí prodyšná plachta z netkané textilie, která ochrání před prachem a drobnými oděrkami. Pokud hrozí déšť nebo jedete delší vzdálenost, potřebujete nepromokavý kryt s vodoodpudivou
vrstvou. Pozor na levné fólie bez odvětrání – pod nimi se sráží vlhkost a nábytek může navlhnout i tehdy, když venku neprší. Prodyšnost je důležitější než maximální nepromokavost.
Ochrana začíná ještě před demontáží. Rohy a hrany obalte fólií nebo dekou a přelepte páskou, která po odstranění nezanechá lepidlo na látce. Na přepravu použijte napínací fólii, ne izolepu přímo na čalounění. Při skladování nestavte moduly na sebe bez proložení, jinak se látka promáčkne a rám se ohne. Po složení zkontrolujte dotažení všech spojů — povolený šroub se po pár týdnech ozve vrzáním a vymačkaným sedákem.
Před samotným krytím nábytek připravte. Rohy a hrany obalte měkkou tkaninou nebo pěnovou fólií, protože právě tyto partie se při vibracích nejčastěji prodřou. Zásuvky a dvířka zajistěte lepicí páskou, aby se během jízdy neotevřela. Kryt pak přetáhněte tak, aby přečníval přes hrany alespoň o dvě dlaně – krátký kryt se při jízdě vyhrne a odkryje přesně ta místa, která měl chránit.
Převoz nábytku na střešním nosiči je řešení, které šetří peníze i čas, ale zároveň patří k nejrizikovějším způsobům stěhování. Kryt na nábytek není jen módní doplněk – rozhoduje o tom, zda skříně a desky dorazí bez odřenin, promáčené od deště a bez poničené hrany. Klíčové je vybrat správný typ krytu a naučit se ho použít tak, aby při jízdě neklapal, nesklouzával a nepůsobil jako padák.
Při balení postupujte od největších dílů k nejmenším. Nohu a sedák obalte bublinkovou fólií nebo silnější textilií a přelepte páskou, která se nelepí na čalounění. Opěradlo nikdy nepokládejte na hranu – potah se v rozích snadno prodře. Šrouby, kolečka a krytky vložte do uzavíratelného sáčku a ten přilepte přímo na sedák, ne do volného prostoru mezi díly. Později tak nebudete hledat, co kam patří.
Stará skříň bývá slepená spíš než sešroubovaná. Spoje drží na klihu, kolíky jsou vsazené nasucho a dřevo po desetiletích ztvrdlo. Proto se demontáž bočnice neobejde bez trpělivosti: cílem není dostat desku ven co nejrychleji, ale uvolnit spoj tak, aby zůstal použitelný. Pokud začnete páčit šroubovákem naplno, dřevo praskne dřív než klih povolí.
Jak kryt ukotvit, aby neodletě
l Uchycování je místo, kde vzniká nejvíc chyb. Kryt se nesmí přichytit jen za okraje plachty – vítr ho nadzvedne a roztrhne. Použijte popruhy vedené přes celý náklad a připevněte je k nosiči, ne k nábytku. Napněte je pevně, ale s rozumem: přílišné stažení deformuje desky, příliš volné popruhy povolují. Uzly dělejte tak, aby se daly rychle rozvázat i mokré. Pokud kryt povoluje, přidejte gumičku nebo síť, která ho přitlačí k nákladu.
Po příjezdu kryt sundejte co nejdříve a nechte nábytek i plachtu vyschnout. Mokrý kryt složený v kufru plesniví a příště už neochrání nic. Pokud se pod plachtou objevila vlhkost, otřete nábytek
dosucha a nechte ho větrat.
Dobře použitý kryt vydrží řadu stěhování – ale jen tehdy, když ho po každém použití zkontrolujete a případné trhliny zalepíte dřív, než se rozšíří.
Rozebrání kancelářské židle vypadá jako rutina, dokud se člověk nezasekne na pístu nebo na šroubech zalisovaných do plastu. Nejprve si připravte pracovní plochu: starou deku nebo karton, kam položíte sedák lícem dolů, ať nedojde k poškrábání čalounění. Potřebovat budete imbusový klíč odpovídající šroubům, křížový šroubovák, případně plochý šroubovák na páčení krytek a kleště.
Gumové rukavice nejsou zbytečnost, spodní část židle bývá plná prachu a mastnoty.
Běžnou chybou je nechat kryt volně plápolat. Plachta, která se nadouvá, působí jako brzda a zvyšuje spotřebu, navíc se může roztrhnout už při první jízdě. Po ujetí několika kilometrů vždy zastavte a zkontrolujte upevnění – popruhy se teplem a vibracemi povolují. Zkontrolujte také, zda kryt nezakrývá brzdová světla nebo registrační značku, což je nejen nebezpečné, ale i postihnutelné.